GENERICKÝ-INTEGROVANÝ URBANISMUS (GIU), 2021-?
WORKSHOPY GIU & INKLUZIVNÍ PLÁNOVÁNÍ:
Workshopy jsou otevřeny pro co možná nejširší možný okruh spolutvůrců. V případě práce s dětmi se snažíme hledat odpovědi na otázky: jaké zkušenosti mají děti ze svého životního prostředí? Jak můžeme lépe zohlednit ekologické vize a touhy dětí? Jak definovat svůj vlastní vztah ke svému okolí a jak podporovat ekologické myšlení, představivost a důležitost vztahu dětí ke svému životnímu prostředí?
Jsme přesvědčeni, že dětem by se mělo naslouchat a měly by být brány více v úvahu v diskuzích o životním prostředí, protože děti si přejí, aby jim bylo nasloucháno a jednalo se s nimi jako s odpovědnými aktéry. Proto rádi zveme (nejen) děti, aby se podílely na našich výzkumech, jako aktivní spolutvůrci. Podporujeme děti, aby měly možnost přistupovat ke svému životnímu prostředí z různých perspektiv – se zapojením více smyslového prožívání, jenž je klíčové pro uvědomování si svého okolí. Jejich aktivní zapojení do výzkumného a tvůrčího procesu umožňuje sdílet své myšlenky a dál je komunikovat. Tento fakt povzbuzuje a umocňuje pocit vzájemné provázanosti a představuje jakýsi základní pilíř pro rozvoj multigramotnosti dětí.
WORKSHOP TESTOVÁNÍ METODY GENERATIVNĚ-INTEGRATIVNÍHO URBANISMU (GIU)
19. 9. 2021 byl v lokalitě chatové osady Tornádo (Kazín) uspořádán workshop performativního mapování. Performativní mapování proběhlo ve spolupráci s několika žáky Základní školy Lipence, která se nachází nedaleko osady Tornádo, a jejich rodiči. Cílem workshopu bylo otestovat pracovní verzi dokumentu Generativního urbanismu, který se stal součástí Případové studie 2: Aliance. Performativní mapování proběhlo na třech odlišných místech a kopírovalo strukturu dokumentu GIU s tím, že některé části dokumentu byly přizpůsobeny věku uživatelů z důvodu lepší sdělnosti.
Účastníci workshopu GIU: Marie Milotová, František Milota, O. Adam Gregor, Adam Svoboda, Milada Vlčková, Jana Svoboda Akrmonová, Aleš Čermák, Jindřiška Křivánková, Pavla Klouzalová, Jakub Gottwald Dokumentace: Jan Emler
Zvolený způsob performativního mapování vychází z motivace – společné projektování = modelování prostoru. Tento jednoduchý předpoklad umožňuje vzájemnou interakci a spolupráci. Nenabízí jen exkluzivní pohled na danou situaci nebo lokalitu. Právě ona možnost začlenit do procesu navrhování v podstatě kohokoliv je důležitým aspektem případové studie, jež přirozeně vede i k procesu vzájemného učení.
GIU tvoří jednu z možných metod, jak poznávat, porozumět, mapovat a smysluplně designovat prostředí. GUI umožňuje (v dlouhodobé aplikaci) novým způsobem nahlédnout subtilnější otázky, na které častokrát v rámci projektování nezbývá čas, nebo jsou od začátku procesu zcela opomíjené.
Když lidé pozorují, jak se věci vyvíjí, tak se stávají součástí této výjimečné zkušenosti, která vyvolává pocit náklonnosti, porozumění a starostlivosti. Starostlivost můžeme definovat jako činnost, aktivitu starání se, která je nevyhnutelně spojena se zodpovědností. Starostlivost si tedy vyžaduje přechod od vůle k činu, ke konání. Starání se jako komplex různých druhů činností, ve kterých a prostřednictvím kterých se dotýkáme druhých, interagujeme se svým prostředím.
ABSTRAKT
Způsob projektování/modelování/imaginování prostoru označený jako generativní-integrovaný urbanismus (GIU), vytváří tolik potřebný pracovní prostor, který nepodléhá přísně daným exkluzivním pravidlům projektování. GIU jako způsob projektování je inspirativní a klíčový v tom, že říká, proč je naše zkušenost taková, jaká je, tedy proč si svět parcelujeme (prostorově i časově) právě takto, jak to naše mozky umožňují a dělají. Jedná se tedy o ideální místo, odkud můžeme promýšlet naše další kroky v tvorbě prostoru i reality.
ZÁKLADNÍ MOTIVACE PRO GIU MODELOVÁNÍ
Při tvorbě tohoto rozhraní se vyžaduje od uživatele aktivní spolupráce. Uživatel zcela dobrovolně přijímá pravidla rozhraní a přistupuje na ně. Svou aktivní účastí aktivně participuje na modelování prostoru. Jedině v aktivní spolupráci má tento způsob GIU smysl.
ÚVOD
Abychom si byli vědomi komplexity světa, ve kterém žijete, tak je nutné se zaměřit právě na tok mikrooperací, které tvoří náš život. Na tomto cvičení se dá demonstrovat, jak moc věříme v dojem zdánlivé stability.
PŘÍPRAVNÉ MOTIVAČNÍ CVIČENÍ SPOJENÉ S METODOU GIU
Vždy pracujeme s tím, co máme nyní při ruce:
Položte před sebe stránku s nějakým psaným textem (nebo použijte tento text, který právě čtete ve svých telefonech nebo počítačích). Nechte oči spočívat na povrchu. Zkuste celou situaci vidět, aniž byste si přečetli text.
Opakovaně zaostřete, abyste si byli vědomi drobných procesů rozlišování bílého pozadí od barvy textu a toho, jak jsou klastry stejné barvy interpretovány jako skript s jednotlivými řádky probíhajícími po stránce, ve které jsou jednotlivě interpretovány jako písmena.
Zdržte se čtení textu. Zkuste dekódovací aparát na chvíli zastavit. Opakovaně sledujte téměř automatický, ne-li obsedantní impulz ke čtení.
Zkuste se dívat na jediné slovo v textu s jeho jednotlivými písmeny. Zkuste vidět písmena jako jednoduché tvary, které nemají vlastní význam. Pak se podívejte, jak jsou mentálně formy vnímány jako písmena, která jsou seskupená do slabik a slov, jimž jsou následně přiřazeny významy.
Postupujte z pouhého vizuálního dojmu do konceptuálního porozumění tomu, co je v textu napsáno, dokud nebudete jasně rozumět mnoha mikrooperacím, které jsou zapojené do čtení.
Pak se podívejte do místnosti nebo do prostoru, ve kterém se nacházíte, a udělejte to samé. Přecházejte z pouhého vizuálního vnímání do koncepčního čtení vaší situace v životním prostředí. Při pohledu z okna víte, že to, co vidíte, je mnohem dál než plakát na zdi.
Postupně zapojte další formy, zvuky, pachy atd.
METODA GIU MODELOVÁNÍ (V DANÉ LOKALITĚ)
*Nacházíme se (společně) v prostoru, na konkrétním místě.
Rozhlédněme se kolem,
uvědomme si, co vidíme a co to všechno znamená (stojíme
společně, ale každý na jiném místě v tomto prostoru, kolem vidíme to, to a to, jaké to je, povídáme si mezi sebou atd.)
*Každý ať si to vyzkouší sám.
Zavřeme oči a hlavní složky z té scény (tedy z toho, co jsme viděli) si zkusme v představě uspořádat jinak (k manipulaci s objekty může využít pohyb rukou).
V prvním pokusu si zjednodušme tento pokus jen na viditelné objekty a seřaďme je jiným způsobem (třeba podle velikosti).
V dalších pokusech lze integrovat komplikovanější a komplexnější situace (objemy, zvuky, pohyb, různé kvality prostoru).
Nyní porovnejme onu původní scénu a tuto kostrbatou scénu zmenšujících se objektů (oken, stromů, kamenů, lidí, květin, bot atd.)
*Liší se nějak obě scény?
Samozřejmě, že se liší, ačkoliv sada složek, ze kterých se skládají, je stále stejná. Odlišnost spočívá v „něčem navíc“, v integrované informaci.
MOŽNOSTI VYHODNOCENÍ GIU
1) Sdílet verbálně (série audio nahrávek).
2) Vytvořit mentální mapu, graf, kresbu nebo zápisky s novou situací.
3) Ilustrovat situaci jinou libovolnou formou, například se zavřenýma očima gesticky v prostoru pomocí gestické choreografie se souborem gest.
4) Společné vyhodnocení a sdílení zkušeností.
5) Je možné pokračovat v delším časovém úseku např. formou třídenního workshopu a porovnávat dynamiku. Případně je možné pracovat v různých fázích po dobu jednoho roku a porovnávat dynamiku, který je zapříčiněná střídáním ročního období.
STRUKTURA GIU
1) Uživatel modeluje prostor – ostatní uživatelé ho pozorují – někdo další situaci dokumentuje (facilitátor, architekt situace, externista).
2) Dvojice modeluje prostor – ostatní uživatelé ho pozorují – někdo další situaci dokumentuje (facilitátor, architekt situace, externista).
3) Skupina společně modeluje prostor – někdo další situaci dokumentuje (facilitátor, architekt situace, externista).
…
